Lidská společnost se mění pomalu, ale neustále. Po staletí platilo, že každá generace byla alespoň o kousek chytřejší než ta předchozí. A když nebyla chytřejší, byla alespoň stejně chytrá. Tomu se říkalo tradice.
Pomalu a nenápadně
Ve středověku se život měnil pomalu a nenápadně. Když se objevilo něco nového, první kdo zatáhl za brzdu, byla církev. „Ďáblovy novoty, to dříve nebývalo, za našich mladých let…“ — podobné řeči spolehlivě zpomalovaly pokrok tak, aby i ti nejpomalejší pochopili, že se něco změnilo.
Zrychlení, které nikdo nechtěl
Pokrok se postupně zrychloval. Hnací silou byla lidská chamtivost a touha po kořisti — a hlavně lepší zbraně. Tam, kde se Evropané vylodili, je výsledek dobře známý. Pokrok pak pokračoval i tam, kde o něj nestáli, ale museli se přizpůsobit. Skokově. A často to nezvládli. Až po několika generacích se s novým tempem naučili žít.
Národ většinově spí, dá se něčím probudit?
Skok, který nás doběhl
Co to znamená pro dnešní svět? To neví nikdo. Ale co to znamená pro naši společnost, to už se rýsuje.
Opět přišel skok. Technologie vystřelila dopředu a přeskočila přizpůsobitelnost člověka. Člověk jde pěšky ale technologie pádí stovkou. A vzdaluje se chápání běžného člověka.
Když svět přestane být pochopitelný
Dříve každý věděl, jak funguje svět. Že se nejdřív zaseje a pak sklízí. Jak se vyrábí železo. Co jsou tradice. Pak přišel rychlý skok: pára, elektřina, spalovací motory. Ještě stále pochopitelné – sání, komprese, výbuch, výfuk — i holky to pochopily.
Ale dnes? Zkuste se někoho zeptat, jak funguje televize, mobil, počítač nebo AI. Známe značky, známe loga, známe vysílací věže, Wi‑Fi a kabely. Ale princip? Ten zná málokdo. A kdyby vám to někdo vysvětloval, pochopili byste to? Sotva.
Generace, která jde dolů
Do toho přichází menší vzdělanost dětí, inkluze a menší objem učiva. Obory, které by před třiceti lety působily jako vtip nebo urážka, se dnes normálně studují .
A poprvé v historii lidstva dochází k tomu, že další generace je celkově hloupější než ta předchozí. Ne jednotlivci — celek. Paradoxem je, že čím méně znalostí, tím více nároků.
„Mám nárok studovat vysokou školu.“ Ano, pokud na to máš znalosti. Nemáš? Nevadí. Můžeš studovat třeba vliv romských nadávek na většinovou populaci.
A že potom nemáš uplatnění? Nevadí. Některá z tisíců neziskovek tě zaměstná. Frustraci zakryješ bojem za lepší… cokoliv.
Pravda podle potřeby
A teď k pravdě. Tu dnešním mladým nalejí do hlavy během pár let školy. A přesně takovou, jakou zrovna potřebují. Mladí totiž k rozeznání pravdy potřebují „odkaz“.
Nevěří přímému svědectví sedmdesátiletého člověka. Chtějí odkaz. A když ho dostanou a tvrdí to vědec, řeknou, že to není ten správný vědec. Že je to dezinformátor, před kterým byli varováni tím správným vědcem. A dál se nezkoumá. Dál se nediskutuje.
A co bude dál?
Kdo ví. Určitou nadějí je, že jak ty generace stárnou, tak trochu dostávají rozum.
Ale bude to stačit?
- Chování politiků před volbami a po nich, dá se to změnit?
- Více článků z tematického okruhu Společenská degenerace.
Velmi výstižné! Pochvala!
Miluju, obzvlášť v internetových diskusích, volání po odkazech. A nejvíc u těch, co mají problém ve shodě podmětu s přísudkem a píší „aby jsme“ a „aby jste“ apod. A jsou to přeně ti, co „mají nárok studovat vysokou školu“, a když se jim to náhodou podaří, odevzdají bakalářskou nebo diplomoviou práci tak neozdrojovanou, že ji nelze pustit k obhajobě.(To je ovšem pouze v případě, že ji zpracovávali sami. Ty zakázkové práce, nebo práce od AI, jsou zpravidla v pořádku. Ale pak je smutné, když se student snaží obhájit něco, co ani pořádně nečetl.)
Zde jsou opravdu namístě úvahy o zrušení závěrečných prací. I když práci na téma „Vliv romských nadávek na většinovou populaci“ bych si s chutí přečetl.
Kde se mi tam vzalo „diplomoviou“?! Aha, i je vedle o a já to po sobě nečetl!
A přeně má být taky přesně.
Kodle,
2 minuty, pak ze sebe netadno dělat šaška a klidně tam překlepy i nedoklepy ponechat pro uměleckých dojmů pár. Tady jsou totiž všichni dokonalí. Degeneraci zdar!
PS: neradno neradno
To víte Degener – fakta přibližná, názory definitivní. Ale pokud by vám to stálo zato, dají se najít i na FF UK podobné práce, např. Bakalářská práce na FF UK:Téma: Sexuální a vyměšovací slovní zásoba (SVS) v romštině na území ČR. Co zkoumá: Práce porovnává romské vulgarismy a tabuizovanou slovní zásobu s českými ekvivalenty. Popisuje přejímání české SVS do mluvy mladých Romů, přepínání kódů i to, jak se síla výrazů mění podle kulturního kontextu (např. rituální znečištění jako degeš, rikoňara, dupki). Mnoho štěstí při hledání
No, přijdou dlouhé zimní večery, bude příliš kluzko na motocykl, málo kluzko na hokej… Co číst?! Zalistuji na fildě a k ukrácení důchodcovského času něco vylovím.
Díky za tip.
Přečíst a případně i něco napsat se dá i tady – https://komen.cz/
To už mám přečtený. 😉
A v komentářích je škoda, netrefit se do atmosféry.