Krásný sen – nevyužité kostely

sen

(redakční sen G. Degeruma)

Na předvánoční poradě Degeneru jsme řešili samá důležitá témata. Jak už to bývá, po hodině nikdo nevěděl jaká.

Tehdy se slova ujal náš redakční kolega Gejza Degerum a svěřil se nám se svým podivuhodným snem.

Zdálo se mu o prázdných hospodách třetí a čtvrté cenové skupiny. Výčepy zely prázdnotou, hostinští zoufalstvím a sudy nudou. Když už nevěděli kudy kam, začali prosit o pomoc Pánaboha.

Bůh ne, ale církev jejich volání vyslyšela.

Nabídla hostinským nevyužité kostely a kostelíky zdarma k provozování pohostinství. Kostelní lavice byly upraveny pro pohodlnou konzumaci piva, výčep byl decentně ukryt za oltářem a ministranti zajišťovali obsluhu.

Kouření bylo povoleno. Vůně kadidla se mísila s cigaretovým kouřem a vytvářela atmosféru, kterou hosté označovali za téměř posvátnou.

Pravidla však byla přísná.

Po pátém pivu musel každý konzument odříkat srozumitelně jedenkrát Otčenáš a Zdrávas Maria. Pokud chtěl další pivo, musel ho vypít v kleče. I ti největší pijani po několika hodinách klečení pokorně prosili Boha o sílu, aby se vůbec dokázali postavit.

Církev svatá byla spokojená, po několika hodinách konzumace se většina hostů dobrovolně modlila k Bohu.

Docházelo i k malým zázrakům. Občané začali kostely navštěvovat pravidelně a dobrovolně. Církev nechápala, proč ji to nenapadlo už dávno.

V rodinách zavládl klid.

„Kam zase jdeš?“

„Do kostela.“ Na to se nedalo nic říct.

Pak se Gejza probudil a měl ruku v nočníku.

Celý den mu bylo smutno. Ne kvůli tomu, co se mu zdálo.

Ale proto, že to byl jen sen.

A my jsme litovali s ním.




Zaslouží si autor za tenhle článek nějakou korunu?
Znáte někoho, koho by tenhle článek mohl naštvat, nebo potěšit? Pošlete mu ho.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*