Existuje zvláštní jev, který se v politice opakuje bez ohledu na zemi, stranu nebo období. Někteří politici mají nepřekonatelnou potřebu rozdávat a půjčovat peníze, které nejsou jejich, ale patří státu – a to tím ochotněji, čím blíže je konec jejich volebního období.
Redakce Degeneru tento jev dlouhodobě sleduje. A právě nedávné dění v Evropské unii nám poskytlo učebnicový příklad.
Andrej Babiš se na jednání EU o půjčce Ukrajině zachoval státnicky. Půjčku nezablokoval, ale ani se jí nechce účastnit. Prostě nechce zbytečně vyhazovat peníze – protože pokračování prohrané války je zbytečné a levnější by bylo směřovat k míru.
Protože se Degener zajímá o evropské i celosvětové dění, není pro nás problém tuto problematiku odborně analyzovat a případně z ní vyvodit i mylné závěry. To není problém.
Odborná diagnóza
Redaktor J. D. Degeral upozornil na negativní reakce vesměs opoziční fronty, které se hrubě nelíbila Babišova neochota vhazovat naše peníze do záchodu, byť zlatého.
MUDr. Chocholouš toto chování definoval jako poruchu charakteru s hlavním symptomem:
„Strašná touha půjčovat cizí peníze, aby nás měli rádi.“
MUDr. Chocholouš redakci objasnil, že tato porucha zmutovala a napadené úředníky nezastaví ani to, když peníze dojdou. Jsou ochotni si půjčit jakékoliv množství bez ohledu na úrok. Tato zmutovaná úchylka se rozšířila do všech vrstev státní správy a jsou případy, kdy jsou napadeny celé magistráty nebo radnice bez ohledu na polohu. A co je horší – během posledních deseti let tato porucha dosáhla rozměrů epidemie.
A jak se přenáší? To zatím nikdo neví. Objevuje se však záhy po nástupu do příslušné rozhodovací funkce.
Chceš patřit mezi výjmečné lidi, máš ožnost vstoupit do Elitního Filantropického klubu
Příznaky a průběh nemoci
Doktor dále dodal, že porucha vstoupila do nové, agresivní fáze. Dříve se projevovala jen vyčítavými pohledy, válením se po podlaze nebo vzteklým podupáváním levou nebo dokonce pravou nohou. Dnes jsou napadení jedinci schopni dehonestovat každého, kdo odmítá půjčovat, dotovat, přesouvat nebo odklánět cizí – státní peníze na předem určené místo nebo konkrétním lidem, projektům, příbuzným a známým, o kterých často tvrdí, že je vidí poprvé v životě.
Na dotaz redaktorky Degešukové, zda se porucha týká i jejich vlastních peněz, bylo odpovězeno negativně. Své peníze totiž tito lidé drží pevně v ruce a zásadně je nepůjčují – ani na vysoký úrok.
Možnosti léčby
Redaktor F. Degemudr se zajímal o možnosti léčby. Podle lékaře se objevují nové přístupy. Ta mírnější varianta spočívá v okamžitém odchodu z jakékoliv veřejné funkce – jinak hrozí další zhoršení stavu.
Tu druhou možnost MUDr. Chocholouš zveřejnit nechtěl. V soukromí nám však pošeptal, že nejúčinnější léčbou jsou fyzické tresty: pětadvacet na zadek, pár facek, případně postup jako s květinou – seřezat, svázat a hodit do studené vody.
Drastickou možností je donutit je půjčovat své vlastní peníze. Tato skutečnost však dosud nebyla v přírodě zaznamenána.
Závěr
Redakce Degeneru dodává, že peníze se sice dají půjčit, ale rozum jen velmi obtížně.
A vakcína je v nedohlednu…
- Tento text je součástí tematického okruhu Společenská degenerace
- Pozor na to: https://degener.cz/podani-vysvetleni-neni-hovor/
Buďte první kdo přidá komentář