
Lidé nemají rádi takzvané převlékače kabátů. Lidi, co mění své názory, jak se jim to hodí.
Ale zapomínají na to, že to tak děláme skoro všichni. Kromě otužilců.
Vezměte si takovou situaci. Máme nějaké názory, nosíme kabát. Je zima, setrvalý stav, a mají ho na sobě skoro všichni. Kromě otužilců.
Po nějaké době přichází oteplení. No a co se děje? Lidé svlékají kabáty. Zatím ale neví, jestli už je jaro definitivní, a tak si pro jistotu vezmou svetr nebo mikinu.
Jak jde čas a je stále jasnější, že zima se nevrátí, kabáty letí pryč. Lidé se diví, když ještě potkají někoho v kabátě.
Potom přijde léto. Tričko, kraťasy, sukně, šaty a je fajn. Lidé se chovají, jako by to bylo napořád.
Jenže léto netrvá věčně. Začínají se objevovat první plískanice. Situace se pomalu mění a lidé začínají cítit ochlazení.
Někteří se tomu brání otužováním, ale většina si raději koupí nabízenou mikinu. Je hezká, moderní a prý vydrží celou zimu.
Nevydrží.
Jenže přišla nová předpověď a s ní i nový strach. A tu přichází záchrana, kupte si náš nový kabát. Ano, je dražší, ale ochrání vás. A lidé si zase oblékají kabáty. Nadávají, že ten starý byl ještě dobrý, ale bojí se ho obléct.
Přemýšlí, kde se stala chyba.
Nikde. Přesně takhle to chodí. A vždy chodit bude.
Protože prodejci kabátů nespí. A otužilců je pořád málo.
- Proč se v Česku nic nemění a hlavní důvody, co s tím dělat
- Více článků na téma Společenská degenerace
Buďte první kdo přidá komentář