Všichni známe kouzelnou formuli, kterou státní aparát rád používá ke znejistění občana – neznalost zákona neomlouvá.
Jenže nám už zapomněl sdělit, kolik takových zákonů je a kdy byly občanovi sděleny a jakou formou se to stalo. Potom by totiž tuto slavnou hlášku mohl použít.
Argumentoval by: my jsme vám všechny tyto zákony sdělili a vy je máte znát, a nevymlouvejte se na neznalost.
Jenže ono je to stejné i na druhé straně vah. Je reálné, aby všechny tyto zákony znal jakýkoliv státní úředník?
A víte proč si to můžu dovolit tvrdit? Protože takovou spoustu zákonů, nařízení, právních předpisů a novelizačních bodů nemůže nikdo znát a ještě se podle nich řídit. Nebo nedej bože podle nich soudit.
Kolik zákonů vlastně máme?
Podle údajů české e-Sbírky obsahuje její databáze 8 609 021 646 znaků právních textů. To při orientačním přepočtu šesti znaků na slovo představuje asi 1,44 miliardy slov. Při rychlosti 200 slov za minutu by jejich přečtení trvalo přibližně 119 600 hodin, tedy téměř 14 let nepřetržitého čtení. Jde ovšem o celý historický obsah e-Sbírky, nikoli pouze o dnes účinné právní předpisy.
Kdyby si poctivý občan chtěl nastudovat jen platné zákony, a předpokládejme, že třetina z celkového objemu je už neplatná, strávil by čtením beze spánku deset let.
A to není všechno. Vedle celostátní Sbírky existuje i Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků. Ta nyní eviduje přibližně 78 tisíc podání právních předpisů obcí, krajů a některých správních úřadů.
Je s podivem jak se to původní desatero rozrostlo.
Kdo za to nese odpovědnost?
Neznalost zákona neomlouvá – to je samozřejmě právní fikce, bez které by se pravidla jen těžko vymáhala. Delikvent by mohl pro svou obhajobu použít formulaci, že o zákonu nevěděl.
Nemůže se ale stát pohodlnou výmluvou státu pro nepřehledné, neustále novelizované a jazykem právníků psané předpisy, ve kterých se těžko orientuje i odborník.
Jestliže občan nedokáže bez několika databází, metodik a hodin studia zjistit, co po něm stát vlastně chce, pak není problém v jeho neznalosti, ale v kvalitě právního státu.
A za ten není odpovědný občan, ale dobře placení státní úředníci spolu s politiky.
- Proč se v Česku nic nemění – a co s tím dělat.
- Více z tématického okruhu Politická absurdita
https://knihya.cz/filozofie-svobody-toto-video-se-musi-stat-viralnim/
Peníze mají sloužit k směně výrobků a služeb. Pak nemůže někdo zkorumpovat vraha za 33 stříbrných.
Je třeba změnit systém, a nebudou třeba státy, stačí jen trestat krádež, otroctví a vraždy – což je základ mafie a všech společenských etap. Zlo = když nic nevyrobím, neposkytnu, jen ukradnu, otročím, vraždím. Od prvobytně pospolné společnosti – až po současnost. Kolik krve má na rukou rozvědčík? NATO!
Problém bude vyřešen , jakmile právní agendu převezme umělá inteligence. Odpadnou zdlouhavé procesy a spravedlivý rozsudek bude k dispozici v minutě.
teď už je to stejně jedno, po kovid opichu spravedlnost kulhá, na jedno oko začla vidět a myokarditidu přechodila
Pchááá…! To dokáže váš ústavní soud i bez nejakej umelej inteligencie. Tomu stačí prirodzená blbosť, t.j. bioblbosť!