
Zeptejte se kohokoliv a všichni se shodnou na tom, že dříve bylo líp. Všechno bylo levnější, rohlíky byly křupavé ještě druhý den, párky byly párky a ne gumová studie o chuti. Lidi byli na sebe hodní, nájmy nízké a platy jakž takž stačily na život.
A není to jen nostalgie důchodců.
Uslyšíte to už od čtyřicátníků. Ti nad šedesát o ničem jiném vlastně ani nemluví. A pak přijde někdo s grafem a řekne vám, že se mýlíte. Podle statistik se prý máme nejlépe v historii lidstva. Je to prý jen nostalgie, zkreslení paměti a psychologie. Hotovo. Případ uzavřen. Jděte se radovat.
Statistika vs. realita: Máme se opravdu nejlépe v historii?
Máme sice věci, které dřív nebyly.
Auta jsou chytřejší než jejich řidiči, tričko si můžete vybírat na internetu dva dny a stejně si koupíte blbý. Jídla je plný svět, zábavy nekonečno, informací tolik, že se v nich utopíte ještě dřív, než zjistíte, k čemu vám jsou.
Tak co těm lidem vlastně vadí? Copak to nevidí? Nemají oči? Nebo jsou prostě jen nevzdělaní, nepřizpůsobiví a zatížení minulostí? Ne. Problém je v tom, že přistoupit na premisu „dřív bylo líp“ je dnes označeno za nebezpečné. Téměř protisystémové. Znamenalo by to totiž připustit, že technický pokrok není automaticky dobro. A to se nehodí. Moderní pokrok se nekritizuje, ten se uctívá.
Jak se bude telefonovat v roce 2035?:https://degener.cz/mobil-a-ai/
Když technologie přestávají sloužit lidem
Protože kdyby dřív bylo líp, pak vyvstává nepříjemná otázka: proč se vlastně pořád tak šíleně snažíme? Proč neustále běžíme, optimalizujeme, zlepšujeme a aktualizujeme? Co když už nemíříme nahoru, ale jen dopředu, úplně jedno kam?
Lidé samozřejmě chtějí nové věci. Lepší auta. Lepší technologie. Lepší život. Jenže někde po cestě se to zlomilo. Pokrok přestal sloužit lidem a lidé začali sloužit pokroku.
- Dřív bylo auto výhoda. Dnes je to závazek, leasing a povinný software, který vás nenechá ani vyjet z garáže bez souhlasu cloudu.
- Dřív byla pračka pomocník. Dnes je to „chytré zařízení“, které víc komunikuje s výrobcem než s vámi.
- Dřív nebyli sítě. A to že je někdo trouba věděli jen lidé okolo něho, dnes to na Fcb vědí všichni jeho imaginární přátelé.
- Dřív bylo méně voleb. Dnes jich máte tolik, že každá špatná volba v životě je automaticky jen vaše vina.
Život jako permanentní zkouška výkonnosti
A tak se nedivme, že lidé říkají, že dřív bylo líp. Neříkají tím, že chtějí zpátky komunismus, Nokii 3310 nebo fronty na banány. Říkají tím, že dřív nebyl život permanentní zkouškou výkonnosti.
Pokrok dnes často neznamená skutečné zlepšení kvality života. Znamená tlak. Znamená povinnost držet krok, jinak jste zaostalí, líní nebo jste „nepochopili dobu“. A kdo si dovolí říct, že se mu tenhle směr nelíbí, je okamžitě označen za brzdu nebo něco horšího.
Možná se máme objektivně lépe. Možná máme víc věcí, víc možností a víc pohodlí. Jenže subjektivně máme pořád míň klidu, míň soukromí, míň jistoty a míň pocitu, že to celé má dobrý směr.
Doplnění: Dříve byl svět sice rozdělen, ale svéry vlivu byly jasně dané. Dnes máme válku za humny a nikdo neví jak to skončí. Což je faktor, který klidu nepřidá
Degener dodává: Pokrok je dnes jako běžecký pás nastavený elitami. Kdo běží, je moderní. Kdo zakopne, je problém systému. A kdo se zeptá, proč vlastně běžíme a kam, je nebezpečný zpátečník. Dřív bylo líp ne proto, že by svět byl dokonalejší, ale proto, že ještě nebylo povinné mu tleskat.
- Číst dále? Tohle je skvělé: https://degener.cz/chytre-veci/
- Tento text je součástí tematického okruhu Společenská degenerace
Líbí se vám Degener? Podpořte ho, bude rád.

3211717056/3030

Dnes jsem zhlédl úžasný dokument o úžasném novém letišti v Pekingu.
A byl jsem rád, že hlavní část života už mám za sebou. Protože v tom novém supersvětě se mi nebude chtít žít.
Až se znovu narodíte, budete na ten supersvět připraven.